Getofest 2026: Skvělý den plný hudby, ale i důvod k zamyšlení

Dnes, 6. června 2026, jsem se zúčastnil Getofestu v Brně a odcházel jsem s velmi pozitivními dojmy. Celá akce byla plná skvělé hudby, tance, setkávání lidí a především dobré nálady. Bylo vidět, že organizátoři i účastníci do festivalu vložili spoustu energie a že podobné akce mají schopnost spojovat lidi napříč generacemi i sociálním prostředím.

Právě proto ve mně Getofest vyvolal i určité zamyšlení. Název festivalu i označení lokality jako „ghetto“ nebo dokonce „brněnský Bronx“ jsou pojmy, které v sobě nesou význam sociálního vyloučení. Historicky označují místa oddělená od většinové společnosti, často spojovaná s chudobou, problémy a stigmatizací jejich obyvatel.

Osobně si nejsem jistý, zda je správné tato označení nadále používat, a to ani v případě, kdy jsou myšlena s nadsázkou nebo jako součást místní identity. Mám pocit, že podobné názvy mohou nevědomky upevňovat představu, že jde o oblast odlišnou od běžného života města, místo které stojí stranou od většinové společnosti.

Ještě více mě překvapilo, že stovky Romů, kteří se festivalu účastnili a vytvářeli jeho jedinečnou atmosféru, toto označení vlastně svým způsobem přijímají a podporují. Přitom si podle mého názoru nemusí vždy uvědomovat, že slova jako „ghetto“ nebo „Bronx“ mohou nést i negativní význam a připomínat právě ono oddělení od většiny společnosti, proti kterému se mnoho lidí dlouhodobě snaží bojovat.

Nechci tím nijak zpochybňovat význam samotného festivalu. Naopak. Getofest považuji za skvělou akci, která ukazuje bohatství romské kultury, hudby a komunitního života. Právě proto si myslím, že stojí za úvahu, zda by nebylo vhodné hledat takové označení místa a jeho identity, které bude více vyjadřovat hrdost, otevřenost a vzájemné propojení než historické symboly sociálního vyloučení.

Dnešní den jsem si opravdu užil. Vedle krásných kulturních zážitků mi ale přinesl i otázku, zda slova, která používáme k popisu míst a komunit, nemají větší význam, než si někdy připouštíme.